Mapové poklady

Mapové poklady

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Katastrofa roku 1900

 

Kapitoly:

 Posun půdy v roce 1899

V první polovině měsíce května 1899 došlo opět k nepatrnému posunu půdy v hoření části posuvného terénu kopce Hazmburku. Pohyb byl zapříčiněn jarními dešti. Podle úřední zprávy stavebního rady Nedvěda se toto sesouvání vztahovalo pouze na hoření část sesuvného bodu. Vyjádřil se tedy v tom smyslu, že se jedná o pouhé sesedání půdy. Dolení část, zabezpečená ochrannými pracemi z roku 1898 žádné sesedání nevykazovala. Odvodňovací zářezy odváděly prozatím dešťovou i pramenitou vodu bez závad. Rada Nedvěd tedy pouze zkonstatoval, že obci žádné nebezpečí nehrozí.

K roku 1900 byly odvodňovací trativody zbudovány v celkové délce 605 m. Jak bylo již výše zmíněno, sloužily zářezy bez závad. A proto ještě koncem března 1900 převládalo mínění, že lavina z roku 1898 se nemůže dát znovu do pohybu. Věřilo se, že záchranné práce brání dostatečně tomu, aby nemohla být znovu pobořena a zasypána ostatní část Klapého. V Podřipanu se doslova píše: "Ale to by se mnu, sely všechny živly proti nešťastné obci spiknouti, aby ji nadobro zničily. Doufejme, že se tak nestane.

 Osudné velikonoce roku 1900

Sotva byla postavena nová obydlí pro poškozené katastrofou z roku 1898 přišla o dva roky později nová, ještě větší zkáza obce Klapý. Opět se tím osudným časem staly velikonoční svátky. Přesněji řečeno 11. duben 1900, na Škaredou středu.

Nová katastrofa nepřišla nečekaně. První známky posunování půdy se objevily již počátkem března 1900. Obavy o bezpečnost obce sílily zvláště v době mezi 7.-9. dubnem, kdy nastaly mohutné deště a svahy kopce Hazmburku, byly tou spoustou vody znovu podmáčeny. Ihned po těchto deštích se daly do mírného pohybu nejhořejší vrstvy na kopci.
Poté přišel osudný ll. duben. Velká část šikmo uložených čedičových hranolů, tvořících patro samotného kopce, se zřítila do spousty jiných čedičových balvanů, spočívajících na šikmém kluzkém svahu. Tímto nárazem nastal nový mohutný pohyb půdy. Pohyb byl zaznamenán na východní straně, patrně v místech, kde začala špatně fungovat odvodňovací štola. Lavina s sebou strhla skoro polovinu odvodněného a již dříve strženého svahu. Tím pádem se posunula i odvodňovací štola. Pohyb nenastal však pouze v terénu, který sjel již před dvěma roky, nýbrž i v terénu sousedním, ležícím na jihovýchod. Tedy tam, kde byl nejméně očekáván. Lavina země se vlnila a hrnula se stále blíže ke vsi.

Obyvatelé byli novým sesuvem vyrušeni až okolo 8. hodiny ranní. V tu chvíli se roznesla po Klapém zpráva o novém neštěstí, které se blížilo. Sesouvání půdy bylo tak mohutné, že dopoledne bylo v pohybu asi 15 ha půdy (300 m šířky a 500 m délky). Celý úkaz byl opět doprovázen podzemním duněním. V půdě se začaly tvořit velké trhliny, a to příčné i podélné. Pohybující se lavina vytvářela až 9 m vysoké náspy.

Na veliké záchranné práce již nebyl čas. Záchrana se tedy zprvu omezila pouze na vynášení nábytku a nářadí z ohrožených stavení. Mezitím na pohybujících se vrstvách posedávali a chodili přihlížející. kterým se půda chvěla pod nohama.

V l. hodinu odpoledne padl lavině za oběť první domek. Teprve poté nastalo nové rychlé vyklízení ohrožených stavení. Z domů se vyklízelo vše. Z některých stačila být vytrhána i podlaha či veřeje a okenní rámy.

Lavina postupovala stále rychleji a bořila jeden domek za druhým a postupně smetla část obce ležící v místě od kostela k Libochovicím. Druhý den, 12. dubna,ve 4 hodiny ráno bylo již napočítáno na 50 rozbořených stavení. Mezi nimi převládaly rolnické usedlosti.

Odpoledne dosáhl jejich počet konečného čísla 52 (celkový počet v obci k roku 1900 činil 190 domů). Pro bližší představu, jednalo se o čtyři řady domků, místo nichž bylo možno nalézt "jen pestrou směsici roztrhaných střech a krovů ".

Postupně byly zbořeny domy s čp. 135, 134, 133, 1.28, 152, 1 10, 120, 4, l 19; I 18, 1l, 103, 102, 94, 109, 80, 112, 139, 117, 116, 87, 86, 84, 77, 79, 157, 144, 8, 7; 155, 1I l, 6 a 6a, 5 a 5a, 141, 142, 13, 131, 130, 136, 18 a 17. Částečně zůstala pobořená stavení s čp. 15, 16, 21, 22, 153.261 Na tomto místě je dlužno dodat, že některá jen zčásti sesutá stavení později bud' sama spadla, nebo musela být z bezpečnostních důvodů stržena. Ve velkém ohrožení se pak nacházely další tři domy s čp. 143, 3 a 2 (viz Příloha č. 2) V rozvalinách se ocitlo i množství přístavků a hospodářských stavení. Rozbořeno bylo např. 25 stodol, 12 sýpek, 11 dřevníků, 1 sušárna, 2 krámy a na 200 chlévů. Zničen byl dokonce i taneční sál v hostinci "U Sajců", kde došlo k slavnostnímu odevzdání nových domků postavených po sesuvu z roku 1898.

Sesuv z roku 1900 se ovšem neomezil pouze na jižní úbočí kopce Hazmburku, nýbrž se objevil i na úbočí severovýchodním. Zde se posunovala půda nad panským dvorem Podhorou a ohrožovala ho.

Na místo neštěstí se okamžitě ve středu (1I. dubna) odebral okresní hejtman Loula, který v obci setrval až do čtvrtka.

Lavina postupovala stále rychleji a bořila jeden domek za druhým a postupně smetla část obce ležící v místě od kostela k Libochovicím.255 Druhý den, 12. dubna, ve 4 hodiny ráno bylo již napočítáno na 50 rozbořených stavení. Mezi nimi převládaly rolnické usedlosti. Odpoledne dosáhl jejich počet konečného čísla 5225 (celkový počet v obci k roku 1900 činil 190 domů).

Postupně byly zbořeny domy s čp. 135, 134, 133, 1.28, 152, 1 10, 120, 4, l 19; I 18, 1l, 103, 102, 94, 109, 80, 112, 139, 117, 116, 87, 86, 84, 77, 79, 157, 144, 8, 7; 155, 1I l, 6 a 6a, 5 a 5a, 141, 142, 13, 131, 130, 136, 18 a 17.260 Částečně zůstala pobořená stavení s čp. 15, 16, 21, 22, 153.261 Na tomto místě je dlužno dodat, že některá jen zčásti sesutá stavení později bud' sama spadla, nebo musela být z bezpečnostních důvodů stržena.262 Ve velkém ohrožení se pak nacházely další tři domy s čp. 143, 3 a 2.263 (viz Příloha č. 2) V rozvalinách se ocitlo i množství přístavků a hospodářských stavení. Rozbořeno bylo např. 25 stodol, 12 sýpek, 11 dřevníků, 1 sušárna, 2 krámy a na 200 chlévů. Zničen byl dokonce i taneční sál v hostinci "U Sajců", kde došlo k slavnostnímu odevzdání nových domků postavených po sesuvu z roku 1898.

Sesuv z roku 1900 se ovšem neomezil pouze na jižní úbočí kopce Hazmburku, nýbrž se objevil i na úbočí severovýchodním. Zde se posunovala půda nad panským dvorem Podhorou a ohrožovala ho.

Na místo neštěstí se okamžitě ve středu (1I. dubna) odebral okresní hejtman Loula, který v obci setrval až do čtvrtka.

Vyznamenání za zásluhy Za obětavou pomoc při odstraňování následků obou velkých katastrof došlo k několika vyznamenáním osob, které se na ni aktivně podíleli. Tak již v roce 1901 byl místodržitel hrabě Coudenhove jmenován čestným občanem obce Klapý. Nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I., ze dne 23. května 1902, byli pak za zásluhy při záchranných akcích vyznamenáni někteří členové pomocného komitétu. Rytířský kříž řádu Františka Josefa byl propůjčen okresnímu hejtmanovi Karlu Loulovi a JUDr. G. Kreimlovi, libochovickému notáři. Bývalému starostovi Janu Hájkovi byl propůjčen stříbrný záslužný kříž s korunou. 3. července 1902 došlo v Klapém k předání vyznamenání. Ten den před 9. hodinou dopolední se před místní školou shromáždilo obecní zastupitelstvo, pozvaní hosté a mnoho místních obyvatel. V 9 hodin přijel okresní hejtman Loula. Přivítán byl již nově zvoleným starostou Malým. Po projevech díků se průvod odebral do školní budovy. Tady hejtman Loula několika slovy vylíčil záslužnou činnost JUDr. Kreimla a nyní již radního Hájka. Následně jim předal vyznamenání. Nato zahráli místní hudebníci rakouskou státní hymnu a shromáždění se vydalo do kostela, kde byla při této příležitosti sloužena slavnostní mše. Celá slavnost byla zakončena hostinou, kterou uspořádal vyznamenaný Jan Hájek.

 Účetní uzávěrka pomocné akce z roku 1900

Stejně jako po katastrofě roku 1898 došlo i po sesuvu z roku 1900 k účetní uzávěrce, při níž byly předloženy veškeré údaje o příjmech a výdajích. Státní podpora činila 160 000 K.

Zemská podpora pak dosáhla zhruba 100 000 K. Na milodarech bylo nakonec vybráno na 29 000 K.

Podpora na stavbu nových domů pro poškozené činila 231 200 K. Za potřebné stavební pozemky obec zaplatila 38 518 K 20 h. Výlohy za pomoc vojska a četnictva tvořily částku 148 K 72 h. Celkové vydání se všemi položkami určenými na obnovu obce Klapý poničené roku 1900 činilo 295 115 K 22 h.