Mapové poklady

Mapové poklady

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Katastrofa roku 1939

 

Roku 1939 bylo opět velmi deštivé jaro. V měsíci květnu a na začátku června toho roku nastaly veliké lijáky. Následkem toho se po 39 letech dostavilo nové posouvání půdy na jihozápadním svahu kopce Hazmburku. Všem již dříve, na podzim 1938 a zejména na jaře 1939, bylo možno na některých místech na svahu pozorovat mírný pohyb. Patrný byl především v obecním lomu, kde se těžil štěrk určený ke stavbě silnic. Tento lom se nacházel přímo nad farou. Zatím však nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí.

To se dostavilo až ve středu 21. června 1939, kdy se po odpolední bouřce utrhly vrstvy půdy nacházející se nad silnicí, která se táhla pod Hazmburkem, a sunuly se směrem k obci, respektive k faře a domku paní Staré. Tento pohyb byl zaznamenán v půl čtvrté odpoledne na západním cípu kopce. V půl šesté byl znát již pohyb laviny o výměře asi 5-6 ha.

První obětí sesouvajícího se kopce se stala okresní silnice, která se táhla podél čedičových lomů. Tato byla v délce 250 m zpřetrhána. Nato se uvolnily a daly do pohybu vrstvy půdy nad silnicí i pod ní. Spousta nakupené hlíny společně s kamením se hrnula k obecnímu lomu.

V 8 hodin večer byla lavina posunuta o 3 m od původní polohy. V tu samou dobu byla o 1,5 m vychýlena zpřetrhaná silnice. Do rána druhého dne to bylo již o 12 m.

Zpráva o sesuvu se velmi rychle roznesla obcí, takže večer již bylo na stráni Hazmburku množství lidí, kteří se sem přišli podívat. Zatím se zhruba 15 m nad plotem farní zahrady dala do pohybu nová lavina hlíny a štěrku, který byl nad farou vyrovnán. Následkem toho se proti směru posunu nebezpečně naklonily čtyři sloupy elektrického vedení, které vedly přes úpatí kopce. Bylo tedy nutné vypnout přívod elektrické energie, aby nedošlo ke zranění přihlížejících obyvatel, kterých již bylo na místě velké množství.

Blížící se noc vyvolávala v Klapských obavy. Byly tedy stanoveny hlídky složené z místních obyvatel, hasičů a četnické asistence. Do jejich čela se postavil starosta Jan Kubíček. Každý pohyb půdy byl bedlivě pozorován, aby v případě ohrožení mohli být varováni ti, jejichž usedlosti stály hned pod kopcem. Především se jednalo o faru, kostel a několik dalších domků.

Celkem se přes noc lavina hlíny a štěrku posunula nad farou o pouhé 2 m.

Zato východním směrem od farního plotu došlo v noci k posunu až o l2 m, čímž došlo k závalu nakopaného štěrku v blízkém lomu. Samotný lom byl překryt až 4 m vysokými kupami navalené hlíny a jílu.

Okamžitě následující den, 22. června ráno, nechal starosta Kubíček vyhlásit, aby se do zavaleného lomu dostavily všechny povozy a všichni nezaměstnaní, kteří by se pokusili zachránit zbývající štěrk určený na stavbu nové silnice vedoucí z Klapého do Křesína. K záchraně se sešlo zhruba dvacet povozů a několik stovek lidí.

Pohyb půdy trval ještě celý čtvrtek (22. června) a v pátek ráno zůstala pohybující se plocha stát. Sečteme-li tedy jaké následky pro obec Klapý tento sesuv z roku 1939 měl, zjistíme, že kromě zničené silnice a čtyř vyvrácených sloupů elektrického vedení bylo zavaleno několik set kubických metrů nakopaného štěrku. Škody na obydlích nebyly nakonec tehdy oproti rokům 1898 a 1900 žádné.

V letech 1882, 1898, 1900 a 1939 postihly obec Klapý, ležící na území Českého středohoří, sesuvy půdy kopce Hazmburku, který se nad vsí vypíná. Ne všechny měly však tak katastrofální následky, jako sesuvy z let l898 a 1900. Při prvé katastrofě (roku 1882), dá-li se tak ona událost nazvat, došlo pouze k posunu půdy, který ještě neznamenal téměř žádné nebezpečí pro klapskou obec. Naproti tomu sesuvy z přelomu století již výrazně změnily ráz obce a zanechaly za sebou hmatatelné stopy v podobě poničených stavení. Jestliže v roce 1898 činil počet rozbořených domů čísla 28, bylo to o dva roky později již o 24 domů více (52 stavení). Postiženými byly především chudší vrstvy obyvatelstva, a to domkáři či chalupníci. V roce 1898 byl mezi postiženými pouze jeden statkář. Naopak v roce 1900 bylo postiženo již na 8 statků. Většina stavení, která byla katastrofami poničena, byla vystavěna do roku 1857. Čp. 113 (spadlo v roce 1898) je posledním evidovaným číslem v "Bauparzellen-Protocoll der Gemeinde Klapey" z roku 1857. Rozbořená čp. s vyšší hodnotou tedy vznikala postupně až během druhé poloviny 19. století.

Ještě dnes jsou na jihozápadním a severním úbočí vrchu Hazmburku známy dva aktivní sesuvy. Větši z nich, východně od obce Klapý, je 250 m dlouhý a 500 m široký. Plocha sesuvu je 7,3 ha. Zbývající svahy elevace Hazmburku o celkové ploše 40 ha jsou řazeny do potencionálního sesuvného území.