Katastrofa 1882

Psal se rok 1882. Po celý měsíc červenec tehdy vydatně pršelo. Mezi deštivými dny se vyskytly pouze malé přestávky. Jen ve dnech od 13. do 17. července bylo veliké parno.

Následoval měsíc srpen. Konkrétně ve čtvrtek 3. t.m. se v obci Klapý, v 11. hodin dopoledne, ozvalo strašlivé dunění, které se linulo směrem od kopce Hazmburku. Kronika školní naopak udává jako počáteční hodinu 3. hodinu odpolední, kdy se začalo na vrchu Hazmburku pod tzv. Bílou věží ku straně ohce, několik kroků od všech domků na vrchu stojících, pod zemí ozývati jakési dunění ". Přesným místem tohoto úkazu byla část kopce, kterou klapští obyvatelé pojmenovali ve vazech". Vzápětí za tímto zvukovým jevem se začala posunovat půda směrem k obci. Její obyvatelé se v první chvíli domnnívali, že se snad Hazmburk propadá.

Nejhorší okamžik pro místní nastal až okolo 8. hodiny večerní, kdy se před zraky již pod kopcem sešlých zvědavců začaly do výše zdvihat veliké čedičové balvany. Tímto "divadlem" byli přítomní skutečně zaskočeni. K ránu následujícího dne (4. srpna ) se posunování a dunění země utišilo. Celou noc se ovšem na místě velmi důkladně hlídkovalo.

Jak již bylo řečeno, sešlo se na onom místě mnoho místních, což je pochopitelné. Skupinky přihlížejících se rozdělily do několika táborů, které se přikláněly k různým domněnkám o nastalé situaci. Někteří byli skutečně vystrašeni a mezi lidmi byl slyšet i nářek. V tu chvíli totiž nikdo z nich nevěděl, zda se půda nedá opět do pohybu a neohrozí jejich obydlí a majetek. Ti otrlejší se naopak nevyvarovali žertů.

Je zcela přirozené, že si neobvyklou věc začali přítomní vysvětlovat po svém. A tak se objevila teorie, že podivné dunění a následný pohyb Hazmburku zapříčinily vlny jezera, které se údajně nachází uvnitř hory. Druzí se zase klonili k názoru, že zmíněné jevy jsou způsobeny znovu se probouzející sopečnou činností, která zde skutečně kdysi dávno byla.
Pravdu však neměli ani. jedni ani druzí. Následující den po sesuvu, tedy 4. srpna, bylo požádáno c.k. okresní hejtmanství v Roudnici n.L., aby byla do Klapého vyslána odborná komise, která by případ prošetřila a zjistila skutečnou příčinu pohybu kopce Hazmburku a s tím související vznik nakupenin "barikádám se podobajících " Žádaná komise se skutečně dostavila a již 8. srpna, tedy pět dní po sesuvu, došla ke konečnému závěru. Jedinou a hlavní příčinu zmiňovaného přírodního úkazu, nalezla v množství vody, která se důsledkem vydatných dešťů udržovala na kopci, respektive pod ním. Následně došlo k podmáčení jílové vrstvy, která podlehla tíži na ní nakupeného čedičového kamene a dala se do pohybu. Dunění, které sesuv doprovázelo, pak bylo vyvoláno třením čedičových balvanů o sebe v různých hloubkách pod povrchem.

Dnes s odstupem času víme, že tento sesuv z roku 1882 byl logickým vyústěním věcí. Jak bylo již na začátku kapitoly uvedeno, postihly obec Klapý v měsíci červenci vydatné deště. V nedalekých Libochovicích byly ten měsíc naměřeny hodnoty srážek 122 mm. Údaje o měření bychom teoreticky mohli nalézt i v zápisech pocházejících ze samotného Klapého. I zde se prováděla meteorologická měření, a to konkrétně mezi lety 1879-1886. K tomuto faktu však musíme podotknout, že tato měření byla prováděna dosti "nepořádně ".Závěrem této kapitoly se ještě zmiňme o hojném počtu návštěvníků, kteří se na pozůstatky sesuvu přicházeli podívat. Vesměs se jednalo o lidi z blízkého okolí. Ve školní kronice z té doby je uvedeno, že se jednalo zhruba o stovku návštěvníků denně. Není divu, že každý z nich chtěl zhlédnout místo, kde sjel kus hřebene severní strany kopce Hazmburka. Vždyť pohybující se masa byla o rozloze 7200 m2 a hloubce 3 m. Na kolik dní se Klapý stalo cílem návštěvníků není známo.

Jelikož si tento sesuv nevyžádal žádných obětí, a to ani na lidských životech, ani na staveních, brzy se na tuto událost zapomnělo. V obci Klapý znovu nastal klid. Byl to však klid pouze zdánlivý, neboť tento sesuv byl takřka nepatrný oproti těm, které na sebe nechaly několik let čekat. Jejich následky již pro klapské obyvatele znamenaly skutečnou pohromu.